Mátový nebo citron?

Pár dní před premiérou zkouší soubor režisérky Kláry salonní frašku. Henri Dujardin se v ní pod záminkou, že vrací zapomenutou drobnost, dostane do domu hraběnky Devignacové, a když zjistí, že hrabě je na cestách, zůstane. Je totiž gentleman-lupič a jde po hraběnčiných šperkách. Hrabě se ale vrátí dřív, než se čekalo, sluha Viktor lupiči pohrozí nenabitou pistolí, sebere mu kořist a zmizí. Hrabě pak přistihne Dujardina se zbraní v ruce a hraběnka manžela zachrání tím, že vetřelce omráčí vázou.

Hraběnku hraje Sofie, která se považuje za hvězdu souboru, Dujardina plachý nováček Julien, jenž se k hlavní roli dostal přes známosti, hraběte Richard, který si nepamatuje text, a Viktora mladý Dominik. Klára všechny potíže odsouvá na později, a že jich není málo. Technik ladí světla uprostřed výstupů, Richard se hrne na scénu dřív, než na něj přijde řada, a Julien polije Sofii čajem, v milostné scéně ji místo polibku jen rozpačitě obejme a ve skříni, kam se má schovat, se zraní. Kostymérka Brigitte mu nakonec místo romantického kostýmu přinese starořímský.

Těsně před představením se Dominikovi udělá zle a sluhu musí narychlo zaskočit sama Klára. Premiéra se pak rozjede úplně jinak, než ji soubor zkoušel. Technik pustí hudbu tam, kde měl být slyšet déšť, a váza nejde sundat z krbu, takže hraběnka musí Dujardina srazit podnosem. Julien přijde o nalepený knír, Sofii sletí paruka, Richarda při shýbání pod stůl sekne v zádech a pistole, která měla být prázdná, opravdu vystřelí.

Herci se přesto prokoušou až k závěrečným replikám a hru dohrají. Úplně poslední slovo ale patří Dominikovi, původnímu představiteli Viktora: objeví se s podnosem a zeptá se, jestli bude čaj mátový, nebo s citronem. Právě z téhle otázky má hra svůj název.